Castillo de Gibralfaro & Alcazaba de Málaga, Spain

My blog lags behind my travel adventures, so it's high time to catch up. Let me take you to Málaga, the second-largest city in the Spanish region of Andalusia. It attracts crowds of tourists, making the off-season, like March, the ideal time to explore. That's when my girlfriend and I found ourselves there. The cold-resistants can dip in the sea in March, but it wasn't the main attraction this time. We wanted to soak in the Spanish vibes, as I have a soft spot for the country. And to climb up to the Castillo de Gibralfaro, a massive fortress above the city. It's quite a hike from sea level, and you have to hope the gatekeepers will let you through. They certainly look hardhearted!

I letos víc cestuju než o tom píšu. Už mám vyhlédnutou další letenku na květen, a tak je čas trochu srovnat skóre. Takže se přenesme do Málagy, druhého největšího města Andalusie. V létě bývá plné turistů, a tak je třeba takový březen na návštěvu ideální. Když jste trochu otužilí, můžete se vykoupat v moři, ale to tentokrát nebylo to hlavní lákadlo. I když lyže a moře v jednom měsíci... No, o tom už jsem psal. Španělsko je krásná země, je mi tam fajn. A protože jsem tam byl naposledy na Silvestra, březnový výlet byl tak nějak nasnadě. Jednou z dominant Málagy je pevnost Castillo de Gibralfaro, na kterou vás dnes vezmu. Od moře je to docela krpál, a navíc musíte doufat, že vás stráž pustí dovnitř. Podívejte, jak nelítostně se tváří!

Anyway, let's start our journey in the city, at sea level. Unfortunately, luck wasn't on our side weather-wise that day. Andalusia is typically sunny and dry, but every now and then, a heavy rainstorm sweeps through, causing rivers to swell. Thankfully, this wasn't the case; it didn't rain cats and dogs. The rain felt like a pleasantly mild seaside shower, albeit one that persisted throughout most of the day. Even cows sought shelter under umbrellas.

Ale začněme ve městě, na úrovni moře. Počasí nám tentokrát moc nepřálo. I kdy je Andalusie většinou slunná a velkou část roku i vyprahlá, jednou za čas přijde průtrž mračen, která rozvodní napůl vyschlé řeky. Taková nás naštěstí nepotkala, byl to spíš takový ten klasický přímořský deštík, ale trval skoro celý den. A tak se i krávy raději schovávaly pod deštníkem.

The Gibralfaro hill above the city likely derives its name from an ancient Phoenician lighthouse (el faro in Spanish; pharus in Latin) – the Phoenician settlement of Málaka or Malake dates back to the 8th century BC. A millennium later, in the 10th century, the lighthouse was replaced with a fortress to oversee the Guadalmedina River and the merchant sea routes passing by Málaga. Its purpose was to protect the city, which had gained significance after the Moorish invasion of the Iberian Peninsula. The fortress was expanded and converted into a stronghold by the Nasrid emir Yusuf I in 1340. Towards the end of the Reconquista, the Castillo de Gibralfaro was besieged and captured by the Catholic Monarchs in 1487. I can't imagine storming the fortress since climbing the slippery path was no fun.

Kopec Gibralfaro se pravděpodobně jmenuje po majáku, který na něm vystavěli Féničané (španělsku se maják řekne el faro a latinsky pharus). Jejich kolonie jménem Málaka nebo Malake tu prokazatelně byla už od 8. století před Kristem. O nějakých tisíc let později, v desátém století, maják nahradila tvrz. Ta byla za vlády Jusúfa I. v roce 1340 rozšířena na pevnost. Tu pak na sklonku reconquisty, v roce 1487, dobyla Katolická veličenstva. Obléhat tuhle pevnost bych tedy nechtěl, ani obyčejná cesta nahoru po kluzké dlažbě nebyla žádná procházka růžovou zahradou.

At least we could feast our eyes on the city panorama with a famous bullring.

Cestou se alespoň můžete pokochat výhledy na město, vidět je i známá býčí aréna.

The Castillo de Gibralfaro was only a fortress with barracks and stables; the former emir's palace, later serving as the governor's residence, is lower down the hill. The fortification walls and towers have been well preserved over time, offering great views of Málaga. Although it's said that one can see the Rif mountain range in Africa or the Rock of Gibraltar from these vantage points, unfortunately, we couldn't see them.

Castillo de Gibralfaro byl jen obranná tvrz s kasárna a stájemi, palác emíra a později místokrále je o kus níž. Hradby i věže jsou nicméně zachované, a je z nich pěkný výhled na město. Za dobrého počasí prý můžete vidět i africké pohoří Rif nebo Gibraltar, ale za deště vám musí stačit Málaga.

This is not a jail, as you might think, but bread ovens.

Tohle není vězení, ale pece na chleba.

Alcazaba de Málaga

The Alcazaba de Málaga sits on the slope just below the Castillo de Gibralfaro. Originally a Phoenician fort attached to the old town, it was transformed into a fortified palace with massive double walls for the Moorish rulers of Málaga in the 11th century. Unlike the Castillo de Gibralfaro, the buildings of the Alcazaba showcase the Islamic Golden Age architecture, thanks in part to the significant efforts of Leopoldo Torres Balbás, a prominent Spanish architect and restorer.

With the fall of the Moors, the Alcazaba lost its strategic importance and transitioned into a city citadel. It endured severe damage during nearby naval battles and several earthquakes. As modern weaponry rendered such defensive structures obsolete, the Alcazaba briefly served as a military hospital before the once-famous gardens transformed into farmland. Restoration efforts began in the 1930s, and a century later, visitors can admire it in what is believed to be its genuine beauty.

Alcazaba de Málaga je bávalá Fénická pevnost, kterou Maurové v 11. století přestavěli na opevněný palác s masivní dvojitou hradbou. Je kousek pod Castillo de Gibralfaro a přiléhá ke starému městu. Palác je o poznání reprezentativnější než pevnost nad ním, jde o nádhernou ukázku architektury Zlatého věku islámu. A taky citlivého přístupu k památkám, který ve Španělsku razil mimo jiné architekt a restaurátor Leopoldo Torres Balbás.

Když byli Maurové ze Španělska vyhnáni, Alcazaba přišla o svůj strategický význam a sloužila hlavně jako městská citadela. Párkrát byla poničena při některé z blízkých námořních bitev a podepsalo se na ní i několik zemětřesení. A když podobné pevnosti přestaly mít kvůli rozvoji dělostřelectva význam, sloužila jako vojenský lazaret. Z kdysi proslulých zahrad se pak stala zemědělská půda. S rekonstrukcí se začalo ve třicátých letech minulého století, a tak se dnes můžete pokochat pohledem na Alcazaba ve stavu, který by měl odpovídat dobám její největší slávy.

And with this alien-like flower that caught my attention, I bid you farewell for today. All that walking made us hungry, so naturally, we ventured out for some delightful Spanish tapas and wine. But I'll save those tasty tales for another time.

Touhle mimozemsky vypadající kytkou se s vámi pro dnešek rozloučím. Ze všeho toho chození nám vyhládlo, a tak jsme pochopitelně vyrazili na skvělé španělské tapas a víno. Ale o tom třeba zase někdy jindy.

Posted Using InLeo Alpha