Belgická anabáze a jedna poslední cesta
Dne 5. ledna 2014 jsem v 6 ráno se sbaleným kufrem přicházel k parkovišti u KFC na Černém mostě v Praze. Byla neděle a já s malou dušičkou přicházel do nové práce. Nevěděl jsem, co je přede mnou, ale byl jsem odhodlán se s překážkami poprat a nezklamat sebe a rodinu.
Neprocházel jsem právě lehkým obdobím. Před měsícem jsme s manželkou se ztrátou ukončili podnikání. Žena práci měla a já zatím chodil na brigády a pohovory. Na živení tří dětí, úhradu dluhů a zaplacení odstupného našemu zaměstnanci ale tyto příjmy nestačily. Žena mi našla agenturu zajišťující práci v Anglii, už jsem měl i koupenou letenku, ale pak jsem objevil inzerát česko-belgické firmy hledající pracovníky do automotive v Belgii.
Ihned jsem jim poslal CV, pak přes Skype absolvoval pohovor s milou personální. Firma se zdála být solidní a nabízené podmínky mohly řešit aktuální finanční tíseň, i když se jednalo o práci na živnosťák. Domluvili jsme se na dvou zkušebních týdnech, jestli si budeme vzájemně vyhovovat. A tak jsem v neděli 5. ledna 2014 vyrazil o půl čtvrté ráno na dalekou cestu. Ve firmě jsem nakonec vydržel rok a půl. Kromě cenných zkušeností, hezkých zážitků a nějakých vydělaných eur, jsem zde navázal přátelství trvající do dneška. Na druhou stranu má absence jako manžela a otce přidala další hřebíček do rakve manželského vztahu.
Velice rád vzpomínám na Noční běh Gentem v červnu 2014, který naše firma pojala jako stmelující akci. Pořídil jsem si kvůli tomu za 20 euro tenisky, které jsem pak dlouho nosil. Vydržely poměrně dlouho, a i když jsem si od té doby pořídil i jinou obuv, měl jsem tyto schované v záloze. Dnes jsem si je obul, když jsem šel ráno venčit psa, a seznal jsem, že už opravdu nastal čas je vyhodit. Naposledy použily k účelu, ke kterému byly vyrobeny, zároveň mi připomněly mou belgickou anabázi a její sedmé výročí.
Tenisky dobrý 😄 a zkušenosti k nezaplacení. A jak se říká : co Tě nezabije , to Tě posílí...
To si vždycky říkám, co na síť Hive o sobě pustit a co už raději ne.
Původně jsem chtěl psát jen o teniskách odejitých do věčných lovišť, ale když už to zrovna vyšlo na sedmé výročí, tak jsem to spojil.