Historie a ekologie

Trakař už vynalezli jiní... A upřímně, dost se opakuju. Ale nedá mi to. Nějak se o té naší planetě v poslední době hodně mluví. Jako by mlela z posledního...A opravdu?

Někde jsem našel informaci, že v době konce vlády M.Terezie tady, v Českém království, bylo 40% lesů, co je dnes. Ono to lze podle Tereziánského katastru poprvé docela dobře dohledat... Takže tenkrát bylo lesa tak málo? Nebo teď je ho tak moc?

Půjdu proti proudu času. Nechci teď řešit morální dopady poválečného odsunu sudetských Němců. Zmizeli jich přes tři miliony. A na místo staré kultruní krajiny přišla "divočina". Většinou les. Náletový. A vznikly vojenské újezdy, zakázaná pásma. Prakticky bezzásahové zóny. Až na koridory drátů s elektřinou a minová pole... Byl to normální stav před rokem 1945/46, nebo po něm? Který z těch stavů chceme udržet, nebo restituovat?

Taková pikantnost. Dělostřelectvo při cvičných střelbách vytvářelo krátery. V těch se držela voda. Ale půda okolo často hořela. Vegetaci rozrušovaly pásy vozidel... Vznikla specifická biota...

Jenže armáda odešla. Přestalo se střílet. Krátery se hroutí, obojživelníci přicházejí o stanoviště. Lesostep je nahrazována náletovým lesem... Ekologové protestují. Vyžadují ochranu obojživelníků, zastavení pronikání přírody na bývalé střelnice ... Ať to stojí, co to stojí. Navzdory přírodnímu výběru a vývoji. Fakt si nedělám srandu...

Takže léta 1945/46 znamenala začátek nárůstu lesních ploch. Které tu před tím rostly právě od konce vlády M.Terezie v takové skladbě, v jaké jsou dnes.

Kolem roku 1770 se prudce ochladilo. To přineslo povstání Jemelky Pugačova na Ukrajině, našich sedláků u Chlumce a Velkou francouzskou revoluci. Evropě hrozil strašlivý hladomor.

Který vyřešily brambory a jehličnaté lesy. Tehdy to bylo geniální řešení. Pročpak se brambory a jehličnany nesázely dřív? To musel přijít až zlý Fridrich II., aby to svým poddaným Prusům nařídil? Brambory Evropa poznala současně s tabákem. Ale ten se rozšířil hned v 16.století. Brambory ne. Proč?

V 16.století tu převládalo vlhko a teplo. Brambory se pěstovaly leda v klášterních zahradách. Vyžadovaly velkou péči... Nebyly pro ně podmínky.

V 16.století bylo počasí dost nevyzpytatelné. Přicházely časté povodně. A pak období relativního sucha. Proč Rožmberky a jim podobné napadlo masivně rozšiřovat rybniční soustavy právě koncem 15. a v 16.století? Jen kvůli rybě? Aby regulovali množství vody v krajině... Aby ji zadržovali při povodních a šetřili v obdobích sucha. A jinde se zas zakládaly vinice...

Koncem 16.století a zejména během Třicetileté války se prudce ochladilo. I to přispělo k brutálnímu úbytku obyvatelstva. Vinařství v Čechách téměř zaniklo. Plocha rybníků se prudce zmenšila. Už se příliš neoteplilo. A jak jsem psal výše, nová vlna dešťů a zimy přišla kolem roku 1770...

Myslím, že teď se klimaticky vracíme do období 16.století. Chtít udržet současný stav přírody, to je doslova proti přírodě... Musíme se přizpůsobit. Nejlépe začít zas budovat rybníky, vinice... Začít pěstovat teplomilné rostliny. Brambory se k nám budou dovážet z Polska a Skandinávie. U nás se začne daleko víc zahradničit. Bude se muset proměnit i skladba našeho jídelníčku, stejně jako normy pro všechny druhy staveb a jejich vytápění... A třeba se zavede i ta siesta...

Ještě se jen tak ilustrativně znovu vrátím v čase. Už jen v rychlosti. Za Karla IV. se stavěly rybníky (dnešní Máchovo jezero třeaba...) a budovaly vinice. Na konci jeho vlády se ale ochladilo. Což bylo i jednou z příčin husitství... O 16.století jsem už psal.

A Karel IV. nebyl první budovatel vinic. S tím přišel už Svatý Václav. To byl v době, kdy Grónsko bylo zelené a lidé se usadili na Islandu a chovali tam dobytek...

Zkrátka klima se mění. A historici to dobře vědí. Je možné, aby to nevěděli klimatologové a politici? Jeden z geniálních výroků K.Marxe zní:"Svoboda je poznaná nutost!" (S mnoha jeho výroky souhlasím, s mnoha zase ne...)

Co se tím myslí? Např.že je pitomost jít proti změně klimatu, jakož proti všem zákonitým změnám. V 17.století se upalovaly čarodějnice, aby se neochlazovalo. Co se děje teď, aby se přestalo oteplovat? Omezují se exhalace skleníkových plynů...

Hm. Tak nevím, jestli to upalování vybraných jedinců bylo méně účinné... Rozhodně nebylo tak nákladné.

Co chci tímhle článkem říct? Že člověk by se měl pokorně přizpůsobit přírodnímu cyklu. Přeorientovat se. Nesnažit se žít dál postaru. Lovci mamutů také přešli na zemědělství, když jim vymřeli mamuti... Nesnažili se svolávat konference a diskutovat možnosti znovuosídlení planety vyhynulými chobotnaci... Byli to praktičtí lidé. Vzal bych si z nich příklad.

Jak je vůbec možné, že se děje, co se děje? Proč je veřejnost strašena a ne připravována na nutnou změnu? Přeci tomu musí rozumět docela dost lidí... Že by za tím opravdu stál kšeft?

(Vkládáni obrázků a částečně ani Discord jsem ještě nezvládl...)